Valašskomeziříčské Kalendárium

vypukl požár v domě Barbory Střílkové, shořelo třicet osm domů na náměstí.

velká povodeň zatopila Vrbenskou ulici a Krásno. Voda strhla pevný most a sebrala barevnu.

byl položen základní kámen ke stavbě tolerančního kostela ve Hrubé (dnes Velké) Lhotě. K samotné stavbě se ale přikročilo až o několik měsíců později. Poté, co císař Josef II. vydal 13. 10. 1781 tzv. toleranční patent, bylo možno nejen vyznávat jinou víru než katolickou, ale také stavět kostely. Jediným zachovaným tolerančním kostelem z té doby je právě evangelický kostel ve Velké Lhotě, který je v současnosti prohlášen národní kulturní památkou. Proč se v toleranční době kostel této rozsáhlé farnosti stavěl na Lhotě a na takové příkré stráni, nedovedl jsem já nikdy vystihnouti, nevida v tom žádného rozumu. Při rovině v údolí by se všudy stavělo pohodlněji a laciněji; pravý pak střed té veliké farnosti dokonce nebyl na té lhotecké stráni, která už sousedí přímo s farností Růžďka. Stavební komise prý řekla: tady budete stavět, tady budete neškodní! (Z knihy Jana Karafiáta Paměti spisovatele Broučků)

Jan Karafiát

Toleranční kostel ve Velké Lhotě

byla sloužena v tolerančním kostele ve Velké Lhotě první oficiální evangelická bohoslužba.

uvedl divadelní soubor Mladá scéna v Dělnickém domě jevištní podobu básně Král Lávra od Karla Havlíčka Borovského. Vůdčí osobností souboru a režisérem představení, které sklidilo obrovský úspěch, byl Alfréd Radok, jenž donucen válečnými okolnostmi tehdy žil několik měsíců ve Valašském Meziříčí.

Režisér Alfréd Radok (17. 12. 1914 – 22. 4. 1976)

Plakát zvoucí na divadelní představení Mladé scény