Valašskomeziříčské Kalendárium

se narodil v Hrachovci kardinál František Saleský Bauer. Po ukončení středoškolských studií v Kroměříži absolvoval teologii v Olomouci. V roce 1863 byl vysvěcen na kněze a svou primiční mši sloužil ve Valašském Meziříčí. Jeden rok působil ve Vyškově, poté na teologické fakultě v Olomouci a v roce 1873 si jej kardinál Schwarzenberg vyžádal do Prahy. V roce 1882 byl jmenován brněnským biskupem. Jako skutečně uvědomělého Moravana přivítali jej brněnští vlastenci po éře německy mluvících biskupů s opravdovým nadšením. Za Bauerovy vlády se Brno ujalo vedení katolické kultury a předběhlo Olomouc. Nová životní kapitola se Bauerovi otevřela v roce 1904. Dne 13. 5. toho roku jej papež Pius X. jmenoval arcibiskupem olomouckým a metropolitou Moravy. Bauer věnoval pozornost dvěma poutním místům – Velehradu a Hostýnu. Na Velehradě založil v roce 1907 Tiskový spolek cyrilometodějský, v roce 1910 Akademii velehradskou a v roce 1913 zahajoval velké oslavy 1050. výročí příchodu soluňských věrozvěstů na Moravu. U papeže Pia X. vymohl souhlas ke korunovaci Panny Marie na Hostýně, kterou také sám provedl za přítomnosti asi sta tisíc věřících. Bauerovým oblíbeným oborem bylo stavitelství. Zrekonstruoval svou olomouckou rezidenci, provedl přístavbu kněžského semináře s velkou dvoranou. V Olomouci nechal také postavit známou Sarkandrovu kapli, kterou 4. 5. 1912 osobně posvětil. V místech, kde stával jeho rodný dům v Hrachovci, postavil v roce 1911 svým rodičům secesní památník. Dne 31. 7. 1913 zakoupil pro potřeby katolických spolků zámek Žerotínů ve Valašském Meziříčí, a to poté, co zde byla zrušena ženská trestnice. Brzy ale vypukla světová válka a zámek byl zabrán pro vojenské účely. Vrcholu své kariéry Bauer dosáhl 27. 11. 1911, kdy byl jako první Čech občanského původu jmenován kardinálem. I přes svůj deklarovaný český a občanský původ se nevyhnul některým prorakouským postojům. Dne 6. 8. 1914 sloužil na Horním náměstí v Olomouci slavnou mši před odjezdem vojska na frontu a v době světové války nařizoval v pastýřských listech modlitby za zdar rakouských zbraní. Zemřel 25. 11. 1915. Je pohřben v kapli svatého Jana Křtitele ve svatováclavském dómu v Olomouci. Ve Valašském Meziříčí je po něm pojmenována ulice.