Valašskomeziříčské Kalendárium

se narodil v Kolodějích nad Lužnicí teoretik umění Emil Radok. Přišel do Valašského Meziříčí společně s bratrem Alfrédem (viz kalendárium 17. 12. 1914) na počátku druhé světové války, kdy oba ve městě hledali úkryt před gestapem. Věnoval se zde práci v Mladé scéně, kde jako student estetiky a dějin umění přednášel o teorii umění. O pobytu ve Valašském Meziříčí a svých zdejších přátelích napsal vzpomínkovou publikaci Když vítr teče trávou. Po válce působil v několika redakcích jako divadelní a filmový kritik, byl také divadelním dramaturgem. Světový věhlas získal jako spolutvůrce Laterny magiky a tvůrce Polyekranu, což je systém postupného nebo současného promítání fotografických nebo kinematografických snímků na více promítacích ploch, jejichž počet a tvar lze měnit podle uměleckého záměru. Od roku 1968 žil v Kanadě. Zemřel 7. 1. 1994 v Torontu. Byli to naopak ti přátelé, kteří už ve Valašském Meziříčí (...) kulturně pracovali, o umění a zvláště o divadlo se zajímali, a kteří se starali o to, aby byla vytvořena nějaká nová, moderní scéna, která potom skutečně vznikla s aktivní účastí mého bratra pod názvem „Mladá scéna“. Ti tedy bratra i mne přijali mezi sebe a nabídli nám, abychom společně divadelní tvorbou vyjádřili to, co nás nejvíc spojovalo, naše opovržení a žádostivost boje vůči barbarským okupantům. (Úryvek z knihy Emila Radoka Když vítr teče trávou)