Valašskomeziříčské Kalendárium

se konal první ročník Valašského špalíčku jako pokusu o vytvoření tradice pravidelné přehlídky alternativních hudebních žánrů. Proběhl v amfiteátru letního kina a v M-klubu. Traduje se, že název vymyslel písničkář Jaroslav Hutka, pořadatelem byl M-klub s vedoucím Milanem Kuchynkou a organizátory Oldřichem Tomáškem a Milanem Orálkem. Další ročník byl naplánován na 3. a 4. 6. 1977. V důsledku vydání Charty 77 a následných represivních opatření se jej však nepodařilo realizovat. Valašský špalíček z roku 1976 je dnes označován jako nultý ročník. Myšlenku alternativního hudebního festivalu až po dalších šesti letech znovu vzkřísili Karel Prokeš s Milanem Kuchynkou. První ročník z dosud nepřerušené řady se konal 9. 7. 1983 jako jednodenní přehlídka nekonformních písničkářů. Další dva ročníky (21. 7. 1984 a 29. 6. 1985) vypadaly podobně. Od roku 1988 byl Valašský špalíček dvoudenní (11. a 12. 7.), poprvé se v programu objevily i rockové skupiny. Od roku 1988 byla již přehlídka třídenní a vedle hudebních programů s výrazným zastoupením místních kapel byla pořádána také výstava valašských výtvarníků, proběhla beseda s hudebními kritiky a byly promítány filmy. V témže roce Valašský špalíček poznamenaly cenzurní zásahy, rozvoj festivalu se ale nepodařilo zastavit a následující ročník patřil v celé jeho historii k nejvýznamnějším. Ve dnech 22.–24. 6. 1989 se zde představilo to nejlepší, co se tehdy v českém a slovenském folku, rocku i jazzu dalo slyšet. Po roce 1990 se Valašský špalíček stal mezinárodním festivalem, který sice ztratil exkluzivitu z dob, kdy téměř neměl konkurenci, ale zachoval si značku vysoké kvality i odvahu spojovat nečekané.